Naše škola se nachází ve Vršovicích. Každý náš žák by proto měl vědět alespoň něco málo o minulosti této obce.
O vesnici s názvem Vršovice se poprvé píše v r.1088 v listině, kterou vydali kněží na Vyšehradě, neboť právě jim tehdy tato ves patřila. Nejprve se lidé usazovali při potoku Botič. U něho stála tvrz a kolem ní se celá staletí soustřeďoval veškerý hospodářský život Vršovic.
Za vlády Karla IV. se v jejím okolí a na bohdalecké stráni pěstovala vinná réva. V průběhu staletí se na tvrzi vystřídalo několik šlechtických rodů: Granovští, Trčkové, Šternberkové, Paarové... Vršovice úspěšně vzkvétaly, ale třicetiletá válka v 17.století obec hodně zasáhla. K dalšímu velkému rozvoji došlo po r.1797, kdy Vršovice koupil Jakub z Wimmerů. Ten byl původně jen obyčejným důstojníkem císařské armády, ale za své vojenské zásluhy si vysloužil šlechtický titul a stal se bohatým člověkem k jehož majetku kromě Vršovic patřily i Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Významně přispěl k rozvoji zemědělství, průmyslu, ale i kultury. Významná vršovická tvrz zanikla v polovině 18. století. Poslední šlechtic, jenž vlastnil ves Vršovice, byl hrabě Buquoy. V r.1858 hrabě prodal Vršovice za 320 tisíc zlatých A. Procházkovi a jeho potomci pak r.1909 Občanské záložně, která přispěla k hospodářskému i kulturnímu životu obce. Její krásná secesní budova od arch. Balšánka zdobí Vršovické náměstí dodnes.
Do vršovického Edenu se jezdilo za zábavou. Býval tu velký zabavní park. Dnes tu stojí domy, sportoviště a Tesco.
Koncem 19.století mizí někdejší periferie a Vršovice se stávají pražským předměstím. Ulice byly vydlážděny a osvětleny, byla vybudována kanalizace a vodovod, vršovické chaloupky nahradily velké domy, na volných pozemcích se začala budovat vozatajská kasárna. Rozvoj obce nesporně ovlivnila nejen železnice (1872), která ji spojila s řadou českých měst, ale také tramvajové spojení s Prahou v roce 1899 (od hospody Na Kovárně ve středu Vršovic do Spálené ulice). Za starosty Herolda byly Vršovice povýšeny císařským rozhodnutím 23. února 1885 na městys. Na paměť této významné události stojí v dnešních Heroldových sadech pomník. O sedmnáct let později, r.1902, se Vršovice staly městem s vlastním znakem. Žilo tu asi 14 000 lidí, stálo tu několik továren, mlékárna, pivovar, pekárny ad.
Na Vršovickém náměstí byl přebudován starý kostel sv.Mikuláše, do něhož přibyly varhany. Kostel stojí na tomto místě už od r.1028, ale od té doby byl několikrát přestavěn. U kostela stojí fara, která je pro nás zajímavá hlavně tím, že sloužila od r.1818 jako vůbec první opravdová vršovická škola. Předtím existovala jen jedna školní třída v chalupě č. 12 nad Botičem, kde vyučoval od roku 1797 kantor Matouš Holub. Škola na faře sloužila až do té doby, než byla postavena škola nová, v Heroldových sadech (dnešní obchodní akademie). V následujících letech přibyly tři měšťanky. Před 2.světovou válkou už měly Vršovice šestnáct škol. V poválečných letech k nim přibyla také naše ZŠ Jakutská, stejně tak jako Omská, Vladivostocká a U Roháčových kasáren.
Z důležitých vršovických staveb jsme se dosud nezmínili o pseudorenesančním zámečku, který si r.1843 postavil v místech bývalé vinice naproti známé hospodě "Na kovárně" Jindřich Rangheri. "Rangherka" připadla po čtyřiceti letech z rukou lombardské obchodnické rodiny do správy obce. Dodnes tvoří jednu z vršovických dominant. Z moderní architektury nesmíme samozřejmě zapomenout ani na nový kostel sv. Václava na Čechově náměstí, který nelze přehlédnout pro jeho 60 metrů vysokou věž. Postaven byl v letech 1929-30 arch.J. Gočárem. O pár let později byla v Moskevské ul. postavena také Modlitebna Církve čsl. husitské.
Předpoklady pro další rozvoj obce přineslo její sloučení s dalšími sousedními obcemi do nového útvaru Velké Prahy v roce 1922, po němž se Vršovice staly XIII. pražskou čtvrtí. V roce 1937 tu žilo už 48 tisíc obyvatel. Zákonem z roku 1960 se Vršovice staly součástí Prahy 10. Do ní kromě Vršovic patří též Záběhlice, Malešice, část Vinohrad a Strašnice. Praha 10 je druhým nejlidnatějším pražským obvodem a se 109 900 obyvateli patří do první desítky největších českých měst.